Symbolizuje příslušnost Jihočeského kraje k České republice
Stříbrná polovina s červenou růží je znakem pánů z Rožmberka.
Modrá polovina se zlatou růží je je znakem pánů z Hradce.
Zelené pruhy symbolizují lesy, zlatý pruh představuje Zlatou stezku a stříbrný pruh symbolizuje řeku Vltavu, která zde pramení.
Znak města České Budějovice, které jsou statutárním městem Jihočeského kraje.
Rozloha kraje: 10 057 km²
Jedná se o druhý největší kraj České republiky.
Počet obyvatel: 644 083
Řadí se ke krajům s nižším než průměrným počtem obyvatelstva v ČR.
Jihočeský kraj sousedí na své západní hranici s Plzeňským krajem, na severní hranici se Středočeským krajem, na východní hranici s Krajem Vysočinou a Jihomoravským krajem, se kterým má nejkratší hranici. Naopak nejdelší hranici má Jihočeský kraj na jihu s Rakouskem. Na jižní hranici sousedí také s Německem.
Nejnižším místem Jihočeského hraje je hladina Orlické přehrady, která se nahází 350 m nad mořem. Naopak nejvyšším místem kraje je hora Plechý, která dosahuje výšky 1 378 m nad mořem.
Povrch, neboli reliéf celého Jihočeského kraje označujeme jako vysočinu. Na území kraje se nenachází žádné území, jehož nadmořská výška by byla pod hranicí 200 m nad mořem.
Při pozorném prozkoumání mapy Jihočeského kraje nenajdeme žádné území, které by bylo označeno zelenou barvou, tedy barvou znázorňující nížiny.
Povrch, neboli reliéf krajiny je rozmanitý. Setkáváme se s krajinou rovnou daleko široko, ale i s krajinou plnou kopců a vysokých hor. Krajině, která se nachází nejvýše do 200 metrů nad mořem říkáme nížiny. V mapě jsou nížiny vyznačené zelenou barvou. Krajině, která se nachází výše, tedy nad 200 metrů nad mořem říkáme vysočiny. Na mapě jsou vysočiny znázorňovány různě sytou hnědou barvou. Čím je hnědá barva na mapě sytější, tím vyšší je nadmořská výška území.
Rozlišujeme tedy dva základní typy reliéfu krajiny: nížiny a vysočiny.
Co to znamená, když si na mapě přečteme, že kopec je vysoký 500 m n.m.? Vrchol kopce se nachází 500 metrů nad hladinou moře, jak ukazuje obrázek.
Na planetě najdeme i místa, která se nacházejí níže než je hladina moře. Nadmořská výška takového to území se označuje zápornou hodnotou. Na obrázku vidíme území, které se nachází 250 metrů pod hladinou moře. Na mapě bychom takovéto území objevili s hodnotou -250 metrů nad mořem.
Nejtmavší hnědou barvou je znázorněno území Šumavy.
Dalším územím s výrazně vyšší nadmořskou výškou jsou Novohradské hory.
Třetím územím je Javořická vrchovina.
Vrch Hradisko jehož nejvyšší místo je 760 m n.m. se nachází v Javořické vrchovině.
Vrch je útvar, který dosahuje nadmořské výšky od 600 m n.m. do 900 m n.m. Pokud se jedná o nejvyšší místo území, znamená to, že území je vrchovinou. Jediná vrchovina popsaná na naší mapě kraje je Javořická vrchovina.
Povrch, neboli reliéf krajiny je rozmanitý. Setkáváme se s krajinou rovnou daleko široko, ale i s krajinou plnou kopců a vysokých hor. Krajině, která se nachází nejvýše do 200 metrů nad mořem říkáme nížiny. V mapě jsou nížiny vyznačené zelenou barvou. Krajině, která se nachází výše, tedy nad 200 metrů nad mořem říkáme vysočiny. Na mapě jsou vysočiny znázorňovány různě sytou hnědou barvou. Čím je hnědá barva na mapě sytější, tím vyšší je nadmořská výška území.
Rozlišujeme tedy dva základní typy reliéfu krajiny: nížiny a vysočiny.
Co to znamená, když si na mapě přečteme, že kopec je vysoký 500 m n.m.? Vrchol kopce se nachází 500 metrů nad hladinou moře, jak ukazuje obrázek.
Na planetě najdeme i místa, která se nacházejí níže než je hladina moře. Nadmořská výška takového to území se označuje zápornou hodnotou. Na obrázku vidíme území, které se nachází 250 metrů pod hladinou moře. Na mapě bychom takovéto území objevili s hodnotou -250 metrů nad mořem.
Nejnižší naměřená teplota vzduchu v České republice dosáhla hodnoty -42,2 ºC. Naměřena byla dne 11.2. 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic.
Šumava, kde pramení i řeka Vltava, patří ke čtyřem územím České republiky s nejvyšším množstvím srážek. Ročně zde spadne více jak 1 200 mm srážek, což znamená že na 1 m² ročně dopadne 1 200 litrů srážek.
V Jihočeském kraji se nachází jediný tektit v Evropě. Tektity jsou horniny, které vznikly dopadem meteoritu na zemský povrh. Jihočeský tektit se jmenuje Vltavín a pochází z meteoritu, který dopadl na Zem před 14,5 miliony lety na území dnešního Německa.
První veřejná koněspřežná železnice byla vybudována v roce 1825 a vedla z Českých Budějovic do Lince (Rakousko). Železná kola na hladkých kolejnicích měla nižší odpor a díky tomu kůň utáhl daleko těžší náklad. Koněspřežka však byla v provozu krátce, brzy totiž koně nahradily parní lokomotivy.