PRO

PED

.cz

Plán rovnosti pohlaví ve školství vzbuzuje kontroverzní reakce

Ministerstvo školství schválilo „Plán rovnosti žen a mužů na léta 2021-2024“. Tento strategický projekt by měl v příštích čtyřech letech nejen přispět k prosazení rovných podmínek pro ženy a muže na samotném ministerstvu, ale také k odbourání některých „genderových stereotypů“ ve školních učebnicích. Plán má ale od počátku i řadu kritiků.

Kritici mimo jiné vyčítají autorům strategie, dostupné na: odkazu, že se snaží „násilím“ řešit problémy, které vlastně údajně nikoho příliš netrápí, zatímco ten hlavní problém „genderové nerovnosti“ zcela opomíjejí. „Hlavním problémem českého školství je totiž feminizace. A ten je bohužel ve schváleném plánu rovnosti pohlaví řešen až na jednom z posledních míst, tedy prakticky vůbec,“ řekla portálu „proped.cz“ předsedkyně Aliance pro rodinu Jana Jochová.

Tato organizace vypracovala k „plánu rovnosti“ a jeho dopadům analýzu, v níž tvrdí, že plán může mít oproti stanoveným cílům dokonce kontraproduktivní účinky.  Strategie například počítá s podporu organizacím a spolkům, jejichž činnost a práce bude „genderově vyvážená“, podobně, tedy s ohledem na „genderovou rovnost“ by se měla posuzovat i podpora pedagogickému výzkumu či personální složení různých odborů na ministerstvu.

Kontroverzní reakce ale vzbudila především ta část plánu, která se týká možné úpravy školních učebnic, případně vytváření nových učebních materiálů. I učebnice by měly totiž v budoucnu mnohem více zohledňovat rovné postavení žen a mužů ve společnosti. Odborníci na žádost ministerstva už dříve vytvořili „Pomůcku při posuzování genderové korektnosti učebnic“. Tato pomůcka je určitým návodem k tomu, aby ti, kdo vytvářejí učebnice, nezapomínali na vyvážený přístup k obou pohlavím.

Pokud nebude tato rovnost v obsahu zajištěna, učebnice nemusí být schválena pro výuku. Navíc plán počítá s „genderovou aktualizací“ současných výukových materiálů. To se ale Alianci pro rodinu nelíbí. „Učebnice by měly obsahovat především fakta. A pokud na dějiny budeme pohlížet genderovou ideologií, může dojít také ke zkreslení těchto faktů,“ uvedla Jana Jochová pro portál INFO.CZ.

Podobně kontroverzní je podle ní požadavek, aby učebnice neobsahovaly genderové stereotypy, tedy například nezobrazovaly muže v garáži a ženy v kuchyni. Mohlo by to totiž údajně vytvářet mylný dojem, že některé činnosti a povolání jsou vyhrazeny pouze jednomu pohlaví. „Taková prezentace ale může naopak vést k pocitu méněcennosti u těch žen, které se samy a dobrovolně rozhodly starat se o rodinu a zůstat doma s dětmi. A cítí se přitom dobře,“ uvedla Jochová.

Autoři plánu ale s takovou kritikou nesouhlasí. „My v žádném případě nechceme přepisovat dějiny, jak nám mnozí neprávem vytýkají,“ řekla INFO.CZ psycholožka Irena Smetáčková-Moravcová, jedna ze spoluautorek „Pomůcky při posuzování genderové korektnosti učebnic“ . Podle Smetáčkové-Moravcové jde o to, že popis určitých dějinných událostí nebo doby někdy vůbec neobsahuje takřka žádné zmínky o existenci druhého pohlaví. Jakoby vůbec neexistovalo. Příkladem může být třeba část dějin středověku, v jejichž popisu někdy úplně chybí ženský fenomén, jako hybatelé veškerého dění jsou zmiňováni pouze muži.

„Nejde o to, dosazovat v učebnicích na místa mužů ženy. Měli bychom ale zároveň v učebnici vysvětlit, proč tomu v určité době tak bylo, proč byly některé činnosti výhradně mužskou záležitostí,“ uvedl Smetáčková-Moravcová. Děti ve školách by tak dostaly ucelenou informaci o tom, proč a za jakých okolností byly role pohlaví výrazně rozděleny nebo z jakého důvodu neměly ženy stejná práva jako muži. „Takový výklad může v současnosti pomoci dětem k lepší orientaci  v tom, jak společnost jako celek pokročila a za jakých historických zkušeností vychází,“ uvedla Smetáčková-Moravcová.

Jak je ale tato otázka složitá, svědčí i další reakce. Například Vítězslav Šťastný, který je učitelem na základní škole v Turnově, pro portál „proped.cz“ uvedl, že „genderově nevyvážené učebnice“ nejsou hlavním problémem českého školství. Stejně jako Jana Jochová považuje za největší problém feminizaci. „I mnohé učitelky, nejen děti, by přivítaly, kdyby ve školách učilo více mužů,“ uvedl Šťastný.

Navíc se podle něj často zapomíná, že přístup ke „genderové rovnosti“ se u dětí vytváří nejen prostřednictvím obrázků a textů v učebnicích, ale zejména prostřednictvím vjemů ze světa mimo školu. „Pokud jsou titulní stránky časopisů a různých internetových portálů plné dokonalých, polosvlečených žen s dokonalou postavou a mírami, upravenými za pomoci plastických chirurgů, pak to ovlivňuje třeba duši školních dívek k životním hodnotám mnohem víc než obrázek v učebnici,“ řekl „proped.cz“ Šťastný.