Politici i odborníci prakticky ve všech evropských zemích se zabývají tím, zda, kdy a...
O tom, zda by měly vakcínu proti covidu dostat i děti, se diskutuje na celém světě. I když u dětí je riziko vážného průběhu onemocnění, vyvolaném infekcí covid-19, minimální, mohou nákazu přenášet dál. Proto jsou někteří odborníci přesvědčeni, že ani dětská populace se nakonec vakcínám nevyhne. A to mimo jiné kvůli tomu, aby mohly být otevřené školy.
Epidemioložka Beáta Čečetková, ředitelka pro klinický výzkum nezávislé organizace TWMA (se sídlem v Praze), přitom považuje otázku očkování dětí za velmi složitou. A to hned z několika důvodů. „Tím hlavním je posouzení vývoje pandemie. Jestliže se podaří naočkovat většinu dospělé populace, ukáže se, co pak virus může udělat v dětské populaci. Zda je schopen zmutovat tak, aby začal výrazněji ohrožovat i mladší a neočkované, nebo naopak ustoupí a riziko pomine,“ uvedla Beáta Čečetková, která se 25 let zabývá klinickými studiemi účinků vakcín a léků.
Působila mimo jiné i na francouzském Mezinárodním institutu klinických studií I.R.I.S. a přes 10 let se aktivně podílí na vytváření prostředí pro provozování klinických hodnocení v Česku a na Slovensku. Zároveň v současné době spolupracuje na evropských výzkumných projektech, zaměřených na boj proti onemocnění COVID19.
Podle doktory Čečetkové dnes nelze přesně předpovědět chování viru po proočkování dospělé populace. A právě to přitom rozhodne o případné potřebě proočkovat i děti. Pokud by však k očkování dětí došlo, předcházet mu musejí podobné klinické zkoušky, jaké jsou nezbytnou podmínkou očkování dospělých. Aby mohla být vakcína široce využívána, musí projít hned třeba fázemi klinických studií na lidech. A děti, což si málokdo uvědomuje, nejsou výjimkou.
„ U dětí se však při povolování klinických studií ještě mnohem přísněji než u dospělých posuzuje, nakolik může přínos z klinického testování vakcíny či léku převážit nad riziky právě pro zapojené subjekty – dobrovolníky,“ uvedla doktorka Čečetková.
Jako první se podle ní vždy provádějí testy na adolescentech, respektive nejstarší dětské populaci a věk se postupně snižuje, pokud je to třeba. Program vývoje přípravku na dětských subjektech musí být předem znám a odsouhlasen.
Při zařazení dětí do klinických studií jde o rozhodnutí a odpovědnost rodičů, zákonných zástupců. „Ovšem ve spolupráci a po důkladném zvážení ošetřujících dětských lékařů, s kterými se rodiče radí. V úvahu je třeba vždy brát i názor dítěte a podle jeho rozumových schopností jej seznámit s průběhem studie,“ zdůrazňuje doktorka Čečetková.
Zkoušejícím lékařem, erudovaným v péči o dětské pacienty, musí být podle ní dětem v rámci možností vysvětleno, co vlastně podstupují a proč. Těm starším je předáván informovaný souhlas v jazyce, který svou formou a srozumitelností odpovídá jejich věku, u těch mladších se dokonce někdy používají pro názornost obrázky. „Také, a to je důležité, je celý proces pod dohledem odborně vybavené etické komise,“ uvedla Beáta Čečetková. Jedna věc je každopádně jistá. Jestliže mají být děti očkované proti covidu, některé z nich se musejí stát průkopníky, kteří nejprve vyzkoušejí „bezpečnost“ vakcíny na svém organismu v rámci klinických testů.
Politici i odborníci prakticky ve všech evropských zemích se zabývají tím, zda, kdy a...
Thajsko je jedním z mála států světa, v němž se zatím koronavirou pandemii daří...
Zatímco v Česku zůstávají školy zavřené, Rakousko se už 8. února rozhodlo, že školní...