PRO

PED

.cz

Distanční výuka ničí alternativní školství

Pandemie koronaviru a s ní spojená protiepidemická opatření tvrdě zasáhly i školy, které v Česku se státním souhlasem vyučují alternativními metodami výuky. Pravidlo „škola hrou“, které je základem alternativního přístupu k výuce, totiž přes veškerou snahu nelze beze zbytku aplikovat v době, kdy žáci musejí zůstat doma.

Školy typu Montessori a Walfdorf tak jsou podle některých odborníků v době pandemie ještě pod větším tlakem než klasická školní zařízení. Nemohou totiž v plné míře využít to, v čem se od klasických škol odlišují. „Samozřejmě také praktikujeme distanční výuku, abychom dokázali dětem zajistit stejné znalosti a dovednosti, jaké získají v běžné škole. Výuka na dálku ale nedovoluje uplatnit plně způsob výuky, na němž je založena naše škola,“ řekla portálu Proped.cz ředitelka Montessori kampusu v Českých Budějovicích Kristýna Turková.

Kampus zahrnuje mateřkou a základní školu, přičemž na základní škole se učí i pět ročníků v jedné třídě. A má to také své „učební důvody“. V Montessori školách to totiž chodí tak, že žáci s různých ročníků spolu navzájem spolupracují.. Škola si zakládá na tom, že výuka probíhá „nenásilnou, hravou“ formou, do níž se zapojují děti různého věku a různých znalostí. A to včetně společných projektů. Takový výuka není na dálku bezezbytku možná.

„Samozřejmě se snažíme i při distanční výuce využívat spolupráce dětí, ovšem nikdy nemůžeme dosáhnout takové stavu, jako když jsou děti pohromadě v jedné třídě,“ uvedla Kristýna Turková. Podobně složité je to i při uplatňován alternativních metod výuky v matematice a dalších předmětech, v nichž se děti snaží pochopit abstraktní vzorce či myšlenky na konkrétních, praktických příkladech. Jedná se například názorné vysvětlení funkce zlomků či mocnin.

„Opět sice můžeme něco z toho ukazovat dětem i na dálku, ale není to úplně ono,“ říká Turková. Filozofii Montessori školy totiž vysvětluje na jednoduchém příkladu. Nestačí ukázat, jak se například opravuje motor. Děti si to musí sami také vyzkoušet. „Pokud tu možnost nyní nemají, bohužel musíme kompenzovat výuku na úroveň metod běžných škol,“ tvrdí Turková. Školy s alternativní výukou jsou tak údajně  postiženy pandemií ve své podstatě ještě více než běžné školy.

Na druhou stranu pandemie podle Turkové takzvaně otevřela oči některým rodičům, kteří školní úspěchy či neúspěchy svých ratolestí často svádějí pouze na učitele a jejich metody. „Někteří rodiče při distanční výuce sami zjistili, jaký mají jejich děti přístup ke škole a jak náročná je práce s nimi,“ řekla Turková. Z tohoto pohledu byla distanční výuka pověstným lakmusovým papírkem samostatnosti žáků a někdy i mylných představ rodičů o svých dětech.

Podobný názor má i Martin Janošťák, zástupce ředitelky Waldorfské školy v Českých Budějovicích. „Pokud je naše škola založena právě na tom, že se vyučuje hrou a děti při výuce spolupracují, pak distanční výuka nikdy nemůže takový způsob výuky plně nahradit,“ řekl Proped.cz Janošťák. Žáci a učitelé už se tak podle něj těší, až se budou moci vrátit zpátky do tříd.