PRO

Jedna věc jsou totiž testy a druhá jejich věrohodnost. Pokud by byl výsledek testování v Rakousku naprosto průkazný, pak by měli pravdu ti, kteří nebezpečí šíření infekce ve školních třídách zpochybňují. Problém je ale v tom, že i rakouští experti výsledky testů zpochybňují.

Rakousko se totiž vydalo cestou částečného otevření škol v souběhu s masivním testováním přímo ve školních třídách. Otevřelo školy pro všechny žáky prvního stupně, na vyšších stupních se budou děti ve školách střídat. Všichni žáci, kteří přijdou do školy, ale musejí absolvovat pravidelné testy formou samovýtěrů z nosu. Na prvním stupni se jedná o dva výtěry týdně, ve vyšších ročnících pak o jeden výtěr za týden. Kdo testování odmítne, musí zůstat doma.

Už první dva dny po otevření škol se tak otestovalo 280 000 žáků, z toho ale mělo pozitivní test na covid jen 56 z nich. To okamžitě vyvolalo spekulace o tom, že se nebezpečí šíření nákazy zbytečně přeceňovalo. Jenže tak jednoduché to zřejmě nebude.  „Jsem si jistý, že testy přehlédly řadu dětí infikovaných covidem -19,“ řekl deníku Der Standard Michael Wagner, mikrobiolog z Vídeňské univerzity. Řada dětí, které podle něj prošla testování s negativním výsledkem, je určitě pozitivní a může tedy šířit virus dál. Jak je to možné? Antigenní testy, prováděné pomocí výtěru z nosní dírky, jsou podle odborníků ještě méně citlivé než stejné testy vzorků z nosohltanu.

Ve studii, provedené zdravotnickou agenturou Ages, prokázal „rychlotest z nosu“ nákazu jen u třech čtvrtin lidí, kteří byli skutečně infikovaní a vykazovali mírné příznaky nákazy. Když se stejný test prováděl u infikovaných bez jakýchkoliv příznaků, byla dokonce pozitivita tímto rychlotestem potvrzena jen u 41 % případů. U školáků, kteří si většinou odebírají vzorek z nosu sami, nemusí být navíc odběr  úplně pečlivý.

Argument, že extrémně nízká míra pozitivity u těch rakouských žáků, kteří nastoupili znovu do škol, neodpovídá realitě, podporují i další důkazy. I v září loňského roku, kdy rozšíření koronaviru v populaci bylo evidentně mnohem menší než dnes, ukázaly tehdejší testy ve školách pozitivitu u 0,4 % testovaných. Dnes, kdy se infekce šíří mnohem rychleji, testování zatím odhalilo jen těžko věrohodných 0,02 % infekcí ze všech testů.

„Výsledky by proto rozhodně neměly vést k domněnce, že negativně testovaný školák může bez obav navštívit babičku. A už vůbec je nelze využívat k obhajobě tvrzení, že děti nehrají v současné době při šíření infekce žádnou roli,“ uvedl mikrobiolog Wagner.

Lepší než nic

Na druhou stranu ale podle rakouských odborníků nízká pozitiva „rychlotestů z nosu“ neznamená, že je takové testování zbytečné. „Méně citlivé, ale pravidelně prováděné testy jsou stále rozumnější než posílání dětí do školy bez kontroly,“ řekl Wagner. Podobný názor má i ministr školství Heinz Faßmann. Tvrdí, že si je vědom určité nepřesnosti testů, ovšem podle něj je v tomto případě „lepší něco než nic“. Školy se navíc podle Faßmanna nespoléhají pouze na testy z nosu, ale také na nejrůznější další opatření, od povinných roušek až po vyučování takzvaně na směny. To se týká žáků vyšších stupňů.

„Každá třída je rozdělena na dvě skupiny, které se vystřídávají každé dva dny v týdnu v online a běžné výuce, takže se nikdy nepotkají, V pátek mají online výuku všichni,“ řekla INFO.CZ Rakušanka Veronika Janýrová z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomické studie (WIIW). Sama má jedenáctiletou dceru, která právě ve Vídni přešla ze základní školy na gymnázium.

Veronika Janýrová jako „pracující matka“ částečné otevření škol jednoznačně vítá. A to kromě jiného hlavně kvůli psychice dětí, které podle ní dlouhou sociálních izolací trpí. „Celkem si myslím,  že způsob otevření škol, ke kterému Rakousko přistoupilo, představuje vyváženou strategii. Na jedné straně minimalizuje nebezpečí šíření infekce ze strany žáků, na druhé straně ale také omezuje negativní psychické následky izolace dětí,“ uvedla Janýrová. Podobný názor podle ní zastává i většina dalších rodičů, s kterými se ve Vídni zná.

Učitelé mají strach

Úplně bezproblémové ale ukončení „lockdownu“ ve školách v Rakousku není. Právě naopak. Odborníci varují, že případný vliv návratu žáků do škol na nový „rozmach“ šíření infekce se může projevit až se zpožděním. V takovém případě rakouský kancléř Sebastian Kurz vyhlásil, že je vláda kdykoliv připravena znovu „zatáhnout za  záchrannou brzdu“ a školy zavřít.

Otevření škol se ale nesetkalo s velkým nadšením ani u některých učitelů, zejména těch starších a tedy více ohrožených následky infekce. „Někteří učitelé opravdu nemají dobrý pocit z toho, že zatímco ještě nejsou očkovaní, setkávají se s mnoha dětmi, u nichž testy mohou, ale také nutně nemusejí potvrdit nákazu koronavirem,“ řekl INFO.CZ rakouský novinář Manfred Maurer, jehož manželka učí na základní škole v Linci.

Problém pro učitele spočívá podle něj  také v tom, že rodiče dětí si prakticky mohou vybrat, zda dítě pošlou do školy nebo ho i nadále nechají doma na distanční  výuce. Pokud totiž nesouhlasí s tím, aby si jejich dítě odebíralo ve škole vzorek z nosu, do školy příslušný žák či žákyně nesmí. To ale neznamená, že je vyloučen ze školní výuky. „Takovým dětem pak škola musí zajistit kompletní distanční výuku, což pochopitelně klade dodatečné nároky na učitele,“ řekl Maurer.